Daniel 4 roky: Zranění na hlavě – můj příběh

Nejsem jen lékárník, ale i maminka dvou dětí. Tento příběh se odehrál cca před 3 lety, kdy byly Danielkovi 4 roky. Byla jsem doma sama jen s dětmi. 

Ten den si hrál jako každé živé dítě v dětském pokoji s hračkami a já odběhla na zavolání dcerky krátce do kuchyně. Potřebovala nachystat na lince lahev s vodou a skleničku, na které byla ještě krátká. Po chvíli jsem uslyšela dutou ránu a strašlivý křik. Všeho jsem nechala a běžela k synovi, který ležel na postýlce a překotně vzlykal. Po hlavě mu stékala krev a já pochopila při pohledu na nábytek a místo, kde ležel, že se při skákání na posteli uhodil o roh knihovny přímo do hlavy. Byla to klasická tržná rána, dítě bylo při vědomí, nezvracelo a vcelku i komunikovalo, tak jsem vyloučila otřes mozku a poranění lebky.  Malého jsem vzala rychle k umyvadlu, kde jsem čistou plínou a vodou ránu vytřela. Pohled do rány mi potvrdil pouze to, co jsem si myslela. Jednalo se o ránu bez komplikací, sice širší, klikatou, ale než abych volala na pohotovost a strávila tam hodiny mezi ostatními pacienty, tak jsem jednala sama. Malého jsem posadila na stoličku, dcerka mu tiskla plínkou poraněné místo a já v mezidobí stříhala z náplastí malé mašličky a připravila si Plasmagel. Ten jsme měli připravený z vývojové laboratoře právě na testování a v tu chvíli se mi neuvěřitelně hodil. Věděla jsem, že by měl chladit, tlumit mírně lokálně bolest, snížit otok, ale co nejvíc, že by měl pomoci k rychlé regeneraci a dohojení rány. Doufala jsem, že snad i bez větší jizvy. Rychle jsem ránu obstřihla nůžkami, protože ve vlasech špatně drží náplast a vmáčkla jsem do rány cca centimetr gelu. Rychle jsem to ještě otřela tak, aby mi přebytečný gel nevadil při lepení a pak rychle ranku sevřela prsty a „zastripovala“. Vše se událo v řádu sekund, protože rána na hlavě velmi krvácela. Po stisknutí a slepení rány došlo velmi brzo k zastavení krvácení. Ranka krvácela už jen lehce a tak jsem na ránu přitiskla ještě gázový tampon a ránu znovu přelepila. Kupodivu Daneček přestal tolik křičet soustředil se na to, jak ho se sestřičkou ošetřujeme a pozoroval nás v zrcadle. Druhý den jsem odlepila gázu s trochou zaschlé krve a nechala jsem ránu už jen volně dýchat.  Každý den jsem ji přetřela další vrstvou gelu i přes drobnou náplast a říkala si, že snad bude dobře. Za dva týdny po zranění jsem synovi poprvé myla hlavu. Opatrně jsem mu namočila hlavičku i s vlásky do vody a nechala ji chvíli odmočit. Náplasti povolily a sami se odlepily.  Lehce jsem hlavičku umyla a osušila a říkala si, že se ráno podívám více do vlásků, jak jizvička pracuje.  K mému velkému překvapení bych však na jizvičku téměř nepřišla, nebýt vystříhaného místa. Byla tam jen tenká čárka připomínající místo rozťaté pokožky…. Dnes už na hlavě není absolutně nic k nalezení.  Byla jsem tehdy vděčná osudu, že jsem doma měla tento testovací Plasmagel. Proto radím všem maminkám, mít jeden gel vždy po ruce jako pomocníka v nouzi.  Mě se ještě osvědčil na řezné rány, odřeniny, puchýře, popáleniny, opary a ekzém.  Je to prostě takový malý zázrak.  Více na www.plasmakosmetika.cz/